Ve dvacáté páté epizodě se podíváme na třináctou překážku na cestě k zázrakům uzdravení a osvobození. Touto překážkou je Nedostatek vytrvalé víry. A zároveň společně pochopíme, jak tuto překážku překonat.
K poslechu také na: Apple Podcast en Radio Public
V epizodě Nedostatek vytrvalé víry probereme následující:
V Bibli najdeme mnoho příkladů lidí, kteří byli povzbuzování, k tomu aby nepřestávali věřit. Velmi jasným příkladem vytrvalé víry je příběh kananejský ženy. Její příběh najdeme v Matouši 15. kapitole 21 až 28 verši. „Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu. A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, pane, synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci A prosili ho : „Pošli jí pryč, vždyť s námi chodí a křičí!“ On řekl: “ Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.“ Ona však přišla, klaněla s před ním a říkala: “ Pane, pomoz mi! “ On odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.“ Ona řekla: „Ano, pane, ale vždyť i psi jedí z drobků, které padají ze stolu jejich pánů.“ Tehdy jí Ježíš odpověděl: „Ženo,Tvá víra je veliká. Ať se stane, jak chceš.“ Od té hodiny byla její dcera uzdravena.
V tomto příběhu uvidíme, že tato kananejská žena musela vírou překonat 4 překážky, které bychom si dnes vyložili jako odmítnutí, aby přijala uzdravení pro svoji dcerku. Pojďme se podrobně podívat na to, co se stalo. A jaká byla její reakce.
4 překážky odmítnutí
V první řadě vidíme urputnost a odhodlání této ženy, která v žádném případě nechtěla odejít bez uzdravení. Ježíšova pomoc byla pro tuto ženu jedinou možností záchrany její dcery. Během svých vytrvalých proseb musela překonat spoustu překážek. Ale její vytrvalá víra způsobila, že se Ježíš zastavil, odpověděl jí a okamžitě došlo k uzdravení.
Víme, že její dcera byla pod kontrolou zlého ducha. Srdce její matky bylo plné obrovské bezmoci. Nevíme přesně co, tento zlý duch s její dcerou prováděl. O tom tento příběh nemluví. Ale její matka velmi dobře věděla, že za problémem její dcery stojí mocnost zla. Tento příběh najdeme i v Markovi 7. kapitole. Tady čteme, že naše hrdinka se na Ježíše obrátila v okamžiku, kdy uslyšela, že vstoupil na území Týru a Sidónu. Uslyšela o Ježíši, který uzdravuje. Víra vždycky začíná slyšením. Skoro všechny zázraky tak to začínají. Naše hrdinka se rozhodla, že musí Ježíše najít. A když ho našla začala okamžitě křičet: „Ježíši, pomoz mi, Ježíši synu Davidův smiluj se nade mnou, smiluj se nad mojí dcerou, je nemocná. Uzdrav jí.“ Během tohoto setkání s Ježíšem se postupně vyskytly čtyři překážky, při kterých si musela sama sobě říct: “Nevzdám se. Nebudu pochybovat, budu věřit. Víra jí dala odhodlání k tomu, aby nepřestávala prosit Ježíše o pomoc. A tato víra zahnala veškeré pochybnosti. Čtyřikrát se musela rozhodnout a nepřestat volat k Ježíši o pomoc.
1. Překážka odmítnutí – Ježíš nereagoval na její prosbu
První překážka, kterou překonala byl problém toho, že Ježíš na ni nereagoval. Ona celou dobu křičela o pomoc a Ježíš ji neodpovídal. To byl velmi zvláštní postoj Ježíše, který si nedokážeme představit. Ježíš neodpovídal a ona znovu a znovu křičela. Pro mnoho lidí na jejím místě by to znamenalo: “Bůh to pro mě nechce udělat.“ Bůh mi nechce pomoci.“
Ale ve chvíli, kdy Bůh mlčí, je třeba položit si otázku: „Nechce mi pomoci? Odmítá snad moji prosbu? Ano toto si často myslíme a to je právě ta chyba. Říkame si: „On mlčí a protože mlčí, tak to znamená že říká NE. Nechce mi pomoci.“ Ježíš sice mlčí, ale později uvidíme, že jeho mlčení neznamená ne. Jeho mlčení neznamenalo že nám nechce pomoci. Otázkou tedy je, co udělám, co uděláš, když Bůh mlčí. Naše hrdinka si nevyložila Ježíšovo mlčení jako NE, nechce mi pomoci. Ale rozhodla se stále znovu a znovu se volat k Ježíši o pomoc. Rozhodla se volat tak dlouho, dokud jí Ježíš neodpoví. Tato žena překonala první překážku Ježíšova mlčení tím, že se nevzdala a dožadovala se Ježíšovi pozornosti.
2. překážku, kterou překonala bylo odmítnutí Ježíšových učedníků
To, že tato žena neustále křičela a dožadovala se Ježíšovi pozornosti bylo to Ježíšovým učedníkem velmi nepříjemné. Proto se obrátili na Ježíše a řekli mu: “Pane, pošli jí pryč. Je to trapné pořád za námi chodí a křičí. Ano, učedníci se na situaci teto ženy dívali špatně. Nepochopili ji. Ale ona se nenechala jen tak odbýt. Pro mnohé z nás ve chvíli, kdy Ježíš mlčí a učedníci nás vyhánění, by nastal okamžik zlomu. Okamžik toho, že bychom se vzdali a nedožadovali se uzdravení. Prostě by jsme se nechali odehnat a odradit. Určitě by jsme si také stěžovali na necitlivé chování, jak Ježíše tak učedníků. Ale nezapomeňme! Nebyl to Pán Ježíš, kdo jí chtěl odehnat, byli to jeho učedníci. Uvědomme si, že nemůžeme Pána Ježíše obviňovat z toho, že jeho služebníci špatně vyhodnotí situaci a chovají se nepříjemně.
Ale ani tím se naše hrdinka nenechala odradit. Víra této ženy se nenechala odstrčit! Začala ještě hlasitěji křičet a volat k Ježíši o pomoc. Víra vytrvá. Víra se nenechá odradit. Víra Tě přivede blíže k Ježíši, tak aby si od něj mohl přijmout. Všimněme si odhodlání této ženy. Za žádnou cenu se nechtěla nechat povolit. V žádném případě se nechala vyhnat. Rozhodla se zůstat a vyprosit uzdravení pro svoji dcerku.
3. překážku, kterou překonala bylo odmítnutí v důsledku toho, že nepatřila k izraelskému národu
A naše hrdinka pokračovala, volala k Ježíši o pomoc. A tentokrát jí Ježíš odpověděl: „Přišel jsem, abych pomohl izraelskému národu.“ Co to slyšíme? Ježíš ji odmítá? Odmítá mě protože nepatřím k izraelskému národu. Nemám snad žádné právo, protože nepatřím k izraelitům? Ano, teď už si mohla říct přestanu jej prosit o pomoc. Jsem bez šance. Ale neudělala to. Protože její vytrvalá víra jí posouvala dál. Ve svém srdci sice slyšela znovu a znovu Ježíšovu odpověď: „Nemám žádné právo na pomoc!“ Neměla sice právo dožadovat se Ježíšovi pomoci, protože se nenarodila jako Israelita. Ale pochopila, že má právo na základě víry. Protože právo víry říká: “Všechno je možné pro toho kdo věří!“
Ano její víra překonala i překážku národnostního práva. Sice nebyla členkou izraelského národa. Ale měla víru. A víra dává právo každému člověku i když není z Israele. Víra se nenechá jen tak odradit. Víra si nenechá vzít odvahu.
Reakce této ženy je pozoruhodná. Padla před Ježíšem na kolena, to byla její odpověď na Ježíšova slova a skrze tento postoj nebo poklek víry viděl Ježíš jak velkou víru má. Viděl, jak velkou důvěru v něj vkládá.
Její víra byla teď zcela evidentní. Zaprvé nenechala se odradit Ježíšem, když ji neodpovídal a znovu a znovu křičela. Zadruhé nenechala se odradit učedníky, kteří ji chtěli poslat pryč. Za třetí, ve chvíli, kdy na ní Ježíš promluvil a řekl jí, že nemá právo na jeho pomoc, protože není členkou izraelského národa. V podstatě jí řekl, nepřišel jsem pro Tebe. A její odpovědí na jeho slova bylo to, že padla před ním na kolena. Tu chvíli plně zablokovala jeho cestu. Najednou před ním ležela tato plačící žena a plná přesvědčení, že jen Ježíš ji může pomoci a proto k němu volala: „Pomoz mi!“
4.překážku, kterou překonala bylo odmítnutí v Ježíšově prohlášení: “Chléb uzdravení je jen pro děti a ne pro psy!”
Pro většinu z nás by to byl úplný konec. Konec dožadování se Ježíšovi pomoci. Považovali bychom to za Ježíšovo konečné rozhodnutí. Vždyť ji přirovnal ke psům. Ale možná to nechápeme. Chtěl snad Ježíš tuto ženu urazit? Určitě NE. Ježíš nechce nikoho urazit, protože jeho srdce a charakter je plný lásky. Tato žena to pochopila a neodešla. Pochopila, co myslel, ale věděla, že chce za každou cenu tento chléb uzdravení, o kterém Ježíš mluvil. Samozřejmě, že nebudeš házet chleba jen tak na zem. Protože ten chléb je pro děti, kteří sedí u stolu. Ale vysvitla ji naděje, že i psy její to co spadne ze stolu. I tuto překážku překonala s skrze svoji vytrvalou víru žena, když Ježíši odpověděla: „Nedělá mi problém přiznat, že jsem jako pes, pohanka. Ale já jsem pe,s který patří k rodině. A mám tedy i právo na tento chléb uzdravení.“ Tato žena byla velmi bystrá. Pochopila, co Ježíš myslel, když mluvil o dětech u stolu a psi pod stolem. V podstatě Mu řekla: “Mám přece právo na drobky z tohoto chleba uzdravení. Z tohoto chleba, který přináší život. Moje nemocná dcera potřebuje jen drobek chleba života. Ano, Pane, tento drobek života je mým právem. Mám právo na drobky, které spadnou ze stolu.
Tato žena se nevzdala! Její vytrvalá víra jí nedovolila se vzdát. Byla přece tak blízko Ježíše. Měla jeho pozornost a On k ní mluvil a vyučoval jí. A tímto způsobem. Touto odpovědí se dotkla Ježíšova srdce. Marek v 7. kapitole 29. verši velmi jasně a výstižně popisuje Ježíšovu odpověď: „Ženo, protože jsi vyslovila tato slova, dostaneš to, co si přeješ. Veliká je tvá víra.”
Něco o nás:
Jsme holandskočeský manželský pár, Sander a Lenka van Lochem-Vondrušková. V Holandsku jsme spolupracovali s evangelistou Janem Zijlstra. Viděli jsme, že jeho slova doprovázely zázraky uzdravení a osvobození. V roce 2015 jsme vyměnili Holandsko za Českou republiku. Tady začínáme pracovat podobným způsobem jako Jan Zijlstra v Nizozemí.
Lenčiným posláním je vyhlašování Boží záchrany, kam vedle odpuštění hříchů patří i uzdravení a osvobození. Sander se zaměřuje na modlitbu za nemocné.
Více informací na https://deborahmission.cz/
