Ve dvacáté třetí epizodě se podíváme na desátou překážku na cestě k zázrakům uzdravení a osvobození. Touto překážkou jsou Nesprávný dotek Ježíše. A zároveň společně pochopíme, jak tuto překážku překonat.
K poslechu také na: Apple Podcast en Radio Public
V epizodě Nesprávný dotek Ježíše probereme následující:
Dnes se mrkneme na jedenáctou překážku. Touto překážkou je nesprávný dotek Ježíše. Podíváme se na tři skupiny lidí, kteří přicházeli k Ježíši, aby získali uzdravení.
Když Ježíš procházel Izraelskou zemí, vyhledávali jej lidé v problémech. Jejich jediným cílem bylo dostat se co nejblíže k Ježíši. Lidé, kteří ho hledali, museli často urazit dlouhou a strastiplnou cestu. Někteří z nich museli překonat spoustu překážek než našli Ježíše. Ale ti, kteří uvěřili, že od Ježíše obdrží uzdravení, se nevzdávali. Jejich srdce plně důvěřovala Ježíšovým slibům o uzdravení. Tímto stejným způsobem můžeme i my přicházet k Ježíši, i když ho nevidíme. Nejdůležitějším faktorem pro přijetí uzdravení totiž není vidět nebo slyšet, ale přistoupit k Ježíši s důvěrou v srdci. S důvěrou, že Tobě osobně chce a dokáže pomoci. Ježíš očekává Tvoji důvěru v Jeho dobrotu a pomoc. Stejně tak jak to očekával od lidí, kteří se Ho mohli fyzicky dotknout.
Žena s krvotokem se dotkla Ježíš s důvěrou v Jeho osobu
V Markovi 5. kapitole 25 až 32. verši najdeme příběh pozoruhodného uzdravení ženy, která nebezpečně krvácela. Čteme tu o jejím pevném rozhodnutí najít Ježíše. Ve chvíli kdy ho konečně našla, rozhodla se projít davem. Přiblížit se k Němu s jasným plánem: “Musím se dotknout jeho šatů, abych se uzdravila.” A to se i stalo. Ano, tato žena pochopila, jak se správným způsobem dotknout Ježíše. Vidíme, že Ježíš okamžitě zaregistroval na její dotek, protože z Něj v okamžiku jejího doteku vyšla uzdravující síla. Žena ihned poznala, že je uzdravena.
3 Skupiny lidí, kteří přicházejí k Ježíši
Když pozorně čteme v Bibli příběhy lidí, kteří se svou nemocí přicházeli k Ježíši. Pochopíme, že na základě jejich postoji vůči Ježíši je můžeme rozdělit do tří skupin.
První skupina s pasivním postojem. Neudělala NIC!
V Lukášově evangeliu 8. kapitole 45. verši se dočteme, že Ježíš se ptal davu kolem ně: “Kdo se mne dotkl?”. Všichni nevěřícně kroutili hlavou a zapírali. Nikdo kromě ženy s krvotokem se nepřihlásil. Určitě bylo mezi nimi mnoho nemocných, ale nikdo z nich neměl postoj víry. Ježíš se na ně určitě upřeně díval, když jim položil tuto otázku, ale nikdo se neozval. Neudělali nic. Zůstali pasivní vůči Ježíši. A tak je tomu i dnes. Je mnoho lidí, kteří neudělají nic. Zustanou pasivními. Už tím, že si řeknou: “Ježíš sám to všechno musí pro mne udělat, já neudělám nic.“ A protože nic neudělají, jejich víra se zmenšuje až nakonec pomalu skomírá. To jediné, co udělali je, že na popud někoho jiného přišli k Ježíši nebo na nějaké uzdravující shromáždění a pouze a jenom se koukali. Ale koukat se nestačí. Víra dělá víc. Víra nás k vede k akci, tak jako ženu s krvotokem. Ona jediná Ježíši odpověděla. Odpověděla tak, že se ho dotkla s přesvědčením, že bude uzdravena. Řekla si: “Poté co se dotkne jen kousku jeho oblečení, uzdravím se.” U této ženy vidíme důležitý duchovní princip. Víra roste ve chvíli, kdy přechází v akci. Ježíš je zdrojem uzdravení. Z Něj, pouze z Něj, vychází obrovská síla k uzdravení každého z nás. Ale přesto tito lidé neudělali nic, tehdy ani teď. Je to smutné! Ne každý, kdo hledá uzdravení a přichází k Ježíši, ať o samotě nebo na nějakém uzdravujícím shromáždění se odhodlá, aby zvedl ruku víry. Ne každý se odhodlá vírou k akci. Samozřejmě každý chce, abychom se za něj modlili. Abychom na něj položili ruce. Ale sami neudělají nic. Sami jsou pasivní.
Druhou skupinou lidí, jsou Ti, co se na Ježíše tlačí
Když Ježíš řekl: “Někdo se mě dotkl.” Petr se na něj udiveně podíval: “Pane, jak můžeš něco takového říct. Tlačí se se na Tebe spousta lidí. Každý se Tě dotýká!”
Tady vidíme druhou skupinu lidí. Lidi s panickou vírou. Tito lidé si řekli: “Když se ho dotknu, pak možná příjmu uzdravení. Všimněte si slovíčka možná! To znamená, prostě to zkusím a uvidím! Tato panická víra není opravdová víra. Dotknout se Ježíše bez víry nepřinese požehnání. Tento panický dotek přinese pouze zklamání, frustraci, hněv a opovržení Ježíšem!
Ježíš Petrovi odpověděl: “Ne, Petře! Oni se mě nedotkli: “Petr si pomyslel, co to říkáš, pane nedotkli se Tě. Ježíš řekl naprosto jasně a důrazně: “Skrze takovýto dotek ze mne nevychází uzdravující síla. Síla k uzdravení ze mne vychází pouze skrze dotek víry.“ Lidé si často myslí, že Ježíšovo oblečení samo o sobě v sobě nese sílu. Nebo že ruka evangelisty je sama o sobě plná síly k uzdravení. Často jsou to lidé, kteří mají strach, že je přehlédneme nebo že se za ně zapomeneme modlit. Jiní zase přicházejí dopředu bez toho, aby k tomu byli vyzváni. Tito lidé se snaží z vlastní síly dotknout Ježíše nebo jeho služebníka. Ale skrze takové takovýto dotek nevychází z Ježíše žádná z uzdravující síla.
Ve třetí skupině jsou lidé víry se správným dotekem Ježíše
Na každém uzdravujícím shromáždění jsou vedle prvních dvou skupin lidí, také Ti, kteří přicházejí s plnou vírou. S plným přesvědčením, že Ježíš je jejich jedinou nadějí na uzdravení. A proto svoji pozornost zaměří pouze a jen na Ježíše. Stejně tak jako žena s krvotokem. Tito lidé přistupují k Ježíši s pochopením jeho autority a síly k uzdravení. Řeknou si: “Dotknu se jej a uzdravení se dostaví.“ Stejně tak, jak to udělala žena s krvotokem. Žena z našeho příběhu věděla, že Ježíš je její jedinou nadějí. Svoji pozornost zaměřila plně na Ježíše. Nejprve tím, že se Ho rozhodla najít a potom že se Ho dotkla tím správným způsobem. A okamžitě k ní začala proudit nekonečná Boží síla. A ta sebou přinesla uzdravení.
Ježíš okamžitě rozpoznal dotek víry. Lukáš 8/46 Věděl, že z Něj vyšla síla k uzdravení. Je třeba, abychom se naučili dotknout se Ježíše tím správným způsobem, vírou. Víra začne růst, potom co dospějeme k názoru, že Ježíš je naší jedinou nadějí. Protože pak se zaměříme pouze na Něj. Tím, že se zaměříme pouze na Něj, Mu předáme první místo v našem životě. V tu chvíli se stává tím jediným zdrojem našeho života. Tedy i uzdravení. Z tohoto pochopení vzniká v našem srdci důvěra, která je doprovázené zvláštním klidem. Tento nadpřirozeným klid postupně vypůsobí víru v našem srdci. To že máme víru pochopíme tak, žev našem srdci vznikne pláni. Podobný plán, jaký měla žena s krvotokem. Tento plán najdeme v jejich slovech: “Ve chvíli, kdy se dotknu jen kousku jeho oděvu, uzdravím se.”
Toto je ten jediný správný postoj, plán. Na základě tohoto plánu je třeba jednat. Udělat to, co jsme si předsevzali. Tato akce, toto jednání je krok víry. V postoji víry se dotýkáme Ježíše. Dotknout se HO s přesvědčením, že On je jedinou a správnou cestou k našemu uzdravení. Žena s krvotokem se skrze svůj postoj víry stala jediným zdokumentovaným člověkem z davu, který přijal uzdravení. Ježíš sám potvrdil její víru tím, když řekl: “Tvá víra Tě uzdravila.”
Něco o nás:
Jsme holandskočeský manželský pár, Sander a Lenka van Lochem-Vondrušková. V Holandsku jsme spolupracovali s evangelistou Janem Zijlstra. Viděli jsme, že jeho slova doprovázely zázraky uzdravení a osvobození. V roce 2015 jsme vyměnili Holandsko za Českou republiku. Tady začínáme pracovat podobným způsobem jako Jan Zijlstra v Nizozemí.
Lenčiným posláním je vyhlašování Boží záchrany, kam vedle odpuštění hříchů patří i uzdravení a osvobození. Sander se zaměřuje na modlitbu za nemocné.
Více informací na https://deborahmission.cz/
